Dr. Osvald a Japonsko
Isao Onoda, výkonný ředitel Nichietsu Corporation
Dovolte mi při příležitosti oslav 100. výročí narození dr. Osvalda připomenout některé historické okolnosti vztahů mezi žateckým chmelem, Osvaldovými klony a Japonskem.
Říká se, že první chmelnice vznikla v Japonsku v roce 1877 jako experimentální pozemek o výměře 1, 1 ha při zemědělské škole v Komabě. Dále je známo, že počátkem tohoto století pivovar Dainippon (ze kterého se později oddělily pivovary Asahi a Sapporo) osadil 14 hektarů chmelnic 41 419 kusy sazenic z Hokkaidó. V plném smyslu slova se však šlechtění chmele datuje od roku 1907, kdy pan K. Negami z výše uvedené společnosti získal kdesi v Německu 8 hlavních evropských odrůd chmele včetně žateckého, wurtemburgského, spaltského a hersbruckého aj. a jeho kolega pan T. Shinohara zahájil šlechtění těchto druhů na Hokkaidó. To byl pravděpodobně první "žatecký" chmel, který byl vysazen na japonské půdě. V roce 1913 bylo do nově zbudovaných chmelnic v Naganu ve středním Japonsku převezeno 15 odrůd, vyšlechtěných ze 30 druhů chmele, křížených panem Shinoharou. Tehdy začal výběr nejvhodnějších odrůd pro japonské klima s nejlepší hořkostí a aróma. V roce 1918 byl kříženec mezi žateckým chmelem jako samičí rostlinou a odrůdou "White Bine" (původ není znám) jako samčí rostlinou vybrán jako nejlepší odrůda, nazvaná nejdříve jako chmel "Shinshuu Hop" (Shinshuu je starý název pro Nagano), později přejmenovaný na "Shinshuu Wase". Od té doby dodnes je to nejdůležitější představitel japonského aromatického chmele (obsah alfa kyseliny 5 až 7 %, poměr alfa/beta přibližně = 1). Celková plocha japonských chmelnic je však nyní kolem 350 ha a sklizeň méně než 620 tun ročně.
V roce 1907, tedy 10 let před tím, než se objevila odrůda "Shinshuu Wase", pivovar Kirin začal dovážet žatecký chmel. Domácí chmel vypěstovaný z matečného žateckého chmele i dovezený žatecký chmel se tak objevil na scéně zároveň. Tím byl zřetelně udán nový směr japonského pivovarnictví a otevřena cesta k příjemné hořkosti a jemnému aróma, typickému pro žatecký chmel. Tento charakter je i dnes nadále udržován jako hlavní proud ve výrobě piva v Japonsku. Měkkost žateckého chmele pravděpodobně dobře vyhovuje tradiční chuti Japonců. Japonské pivovary usilují o výrobu piva plzeňského typu, schopného uspokojit chuťové nároky současného spotřebitele. Domníváme se, že v tomto směru význam Osvaldových klonů ještě dále poroste. Některé japonské pivovary - výstav však zatím není příliš veliký - vaří pivo jen ze žateckého chmele. Mezi ně patří například značka "Fuji-san" (hora Fudži) z pivovaru Asahi, nebo "Edelpils" a "Classic" z pivovaru Sapporo, či "Pils" z pivovaru Orion. Tyto značky jsou považovány v Japonsku za vysoce kvalitní piva. Ve výrobě těchto druhů piv, které jsou pro ostatní určitou výzvou, spatřujeme správné a zdravé pochopení toho, že jemný aromatický chmel dává pivu nejen dobré aróma, ale také i vybranou a noblesní hořkost a vyšší pitelnost.
Dovoz žateckého chmele do Japonska začal před sto lety, byl však přerušen dvěma světovými válkami. Zejména přerušení od začátku 2. světové války až do poválečného období trvalo příliš dlouho. Během této přestávky japonské pivovarnictví nemělo přístup k žateckému chmelu, přestože to byla jejich základní výrobní surovina. Žatecký chmel se stal pro japonské sládky pouze nedostižným snem.
V listopadu 1957 president společnosti Nichietsu Corporation navštívil Prahu. Byla to první obchodní cesta japonského podnikatele do Československa po 2. světové válce. Mezi hlavními komoditami, kterými měla začít dle názoru vedoucího této mise obchodní výměna mezi oběma zeměmi, byl právě žatecký chmel, moravský slad a další položky. Japonský pivovarnický průmysl uvítal tuto myšlenku jak zaplnit vakuum vzniklé v minulosti a jeho představitelé se ihned začali připravovat na přijetí této suroviny. Osvaldovy klony se tak staly prvními položkami, které byly zapsány na první stránce historie obnovených japonsko-českých obchodních styků po 2. světové válce a staly se největším československým exportním artiklem do Japonska. Od té doby společnost Nichietsu Corporation dodala do Japonska za uplynulých více než 40 let přibližně 60 000 tun chmele Osvaldových klonů.
Vývoz chmele začal velmi hladce, avšak v 70. letech se objevily některé problémy s jeho kvalitou. Hodnoty alfa kyselin, které se v šedesátých letech pohybovaly v průměru okolo 5,5 %, začaly postupně klesat a v 80. letech klesly až na pouhých 3,5 %. To jsou hodnoty naprosto nepochopitelné pro toho, kdo znal obsah alfa kyselin původních Osvaldových klonů. Pokoušeli jsme se nalézt skutečnou příčinu tohoto poklesu a přemýšleli o všech možných hypotézách, jako např. že důvodem by mohla být zásadní změna klimatu, použití umělých hnojiv, zavedení mechanizace atd. Veškeré úvahy však byly marné a situace bezvýchodná. Dnes se mohu přiznat, že když jsem tehdy navštívil s jedním českým návštěvníkem -vicepresidentem Chmelařství - jeden šintoistický chrám v Kjátu, modlili jsme se k japonským bohům za to, aby byl "obsah alfa kyselin jako kdysi". Tento problém byl pro japonské pivovary přirozeně velmi závažný. Ty se snažily eliminovat vliv poklesu hodnot alfa kyselin použitím žateckého chmele dohromady s jinými druhy chmele nebo použitím peletizovaného chmele typu 45 či jiným způsobem. Kdyby v té době přestaly japonské pivovary vůbec dovážet žatecký chmel, byla by jeho pozice na světových trzích mnohem horší. Tehdy jsme pochopili, jaký je skutečný význam našich tradičních zákazníků.
V roce 1987 jsme si již byli jisti - po dlouhých letech pokusů a omylů - že skutečnou příčinou může být virus. Museli jsme vyzkoušet vypěstovat na zkoušku bezvirozní chmel. Velmi snadno jsme k tomu obdrželi souhlas tehdejšího generálního ředitele Chmelařství a ředitele státního Výzkumného ústavu chmelařského a získali jsme silnou podporu od japonského pivovaru Sapporo ve vědeckotechnické oblasti. Tak vznikl nový projekt na likvidaci virů a ozdravení Osvaldových klonů s cílem obnovit jejich původní zdravotní stav. Na jaře 1989 došlo k dohodě mezi danými subjekty a začali jsme realizovat svůj plán. Od té doby uplynulo již 1 0 let a my se domníváme, že zdravotní stav všech tří Osvaldových klonů byl úspěšně zlepšen. Máme však stále řadu obtíží jak udržet náležitou kvalitu klonů neustálou kontrolou a jak zajistit řádně a v širokém měřítku výsadbu ozdravených sazenic.
Je naší povinností předat výsledky životní práce dr. Osvalda nastupujícím generacím nepoškozené. Budeme nadále usilovat o to, abychom našimi obchodními aktivitami i vědeckotechnickou podporou projektu ozdravení žateckého chmele alespoň částečně splnili tento úkol.