Historie a současnost výzkumu chmele a jeho pěstování v Deštnici
Radislav Fencka, Chmelař s. r. o., Deštnice, ing. František Kroupa, ing.
Josef Svoboda, CSc., V. F. Humulus s. r. o. Žatec
V jihovýchodním cípu lounského okresu se nachází obec Deštnice, která je známa chmelařské veřejnosti jako obec s letitou tradici pěstování chmele a ve 20. století i s působením doc. dr. ing. Karla Osvalda, jenž zde v Deštnici položil základy novodobého pěstování chmele.
Nejstarší zmínka o Deštnici je z roku 1368, kdy byla sídlem rytíře Jindřicha z Bezděkova. Název obce souvisí pravděpodobně se srážkovými poměry, které zde ve středověku vládly. Tvrz a hospodářský dvůr v Deštnici, jenž je písemně uváděn, od té doby často střídal majitele. Až Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz roku 1552 nechal tvrz zbořit a Deštnici připojil k panství Líčkov. V roce 1555 Jiří Popel z Lobkowicz připojil Deštnici k měcholupskému panství. V roce 1653 vlastnil Deštnici Karel von Paar, jenž patrně dokončil dostavbu celého areálu dvora tak, jak je dnes v historické části možno spatřit. Další zmínka o deštnickém panství je z roku 1754, kde je uváděn jednokolový mlýn, panská fořtovna na cestě z Deštnice směrem k Nedvíkovu, statek a zámek. V roce 1828 a v roce 1846 je v Deštnici uváděn vrchnostenský zámek a dvůr. V roce 1863 zakoupil Deštnici žatecký měšťan, Anton Dreher, jenž spolu s měcholupským panstvím získal deštnický dvůr a okolní lokality, jako je Nový Dvůr, lesy směrem z Deštnice k Nedvíkovu atd. Dále vlastnil měcholupský pivovar, jenž byl založen před rokem 1654 a byl provozován do roku 1926. Jméno tohoto pivovaru dalo název jednomu druhu piva největšího pivovaru v USA -"MICHELOB" a dále založil exportní pivovar v Žatci v roce 1898, jenž skončil vaření v roce 1946.
Chmelařství v Deštnici se traduje dle zápisů z konce 17. a začátku 18. století, kdy zde byl pěstován jak chmel, tak vinná réva. Koncem 18. století došlo ke zničení evropských vinic révokazem americkým a jako stěžejní plodinou zůstal chmel, který dle zápisů z 18. a 19. století patřil k nejkvalitnějším v celé oblasti.
Vznikem československého státu roku 1918 a první pozemkovou reformou došlo k převedení deštnického dvora na stát a později, v roce 1925 zde byla založena šlechtitelská stanice pro pěstování obilovin a chmele. Původní statek v Deštnici o výměře cca 150 ha patřil velkostatkáři Dreherovi. V roce 1925 byl zabrán Pozemkovým úřadem a 1 00,5 ha plochy bylo ponecháno pro zemědělskou výzkumnou stanici. Z této plochy bylo 51 ha orné půdy, 29 ha chmelnic a 20,5 ha pastvin a neplodné půdy. Do Deštnice se v roce 1926 přestěhoval dr. Osvald, rodák z nedalekých Domoušic, jenž zde započal práce, které byly korunovány vyšlechtěním Osvaldových klonů číslo 31 , 72 a 114, jež daly základ jemným aromatickým chmelům žatecké oblasti. Prvním vedoucím stanice byl jmenován ing. Vojtěch Zicha, který tuto funkci zastával do 14. září 1927. Tento rok lze označit jako prvé datum založení a státem garantovaného výzkumu i pro oblast chmelařství.
Jako asistent pro zušlechťování rostlin byl ing. Karel Osvald od 1. 1. 1926 pověřen ministerstvem zemědělství řízením šlechtitelských prací na pokusné zemědělské stanici v Deštnici. Pod jeho vedením byly v roce 1927 započaty první selekční práce ve chmelu. V roce 1928, kdy měl již ing. Karel Osvald úspěšnou obhajobu doktorské disertační práce, byl jmenován komisařem Biologického ústavu Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze a dále byl pověřen řízením šlechtitelské práce v deštnické stanici. V roce 1931 byl přeložen do Deštnice a v lednu 1932 ve svých 33 letech byl jmenován správcem Výzkumné zemědělské stanice v Deštnici. V roce 1936 na žádost českého odboru Jednoty chmelařské v Žatci byla Výzkumná stanice v Deštnici přejmenována na Výzkumnou stanici chmelařskou. V roce 1938 rozhodnutím ministerstva zemědělství, jež bylo realizováno v roce 1939 se Výzkumná stanice chmelařská přestěhovala do Rakovníka, kam za složitých podmínek dr. Osvald přestěhoval veškerý biologicky cenný materiál. V květnu roku 1945 přebírá dr. Osvald zpět statek v Deštnici. Výzkumná stanice chmelařská se 9. 7. 1947 přestěhovala do Žatce. V roce 1948 přešel statek Deštnice pod trust Státních statků se sídlem v Ústí nad Labem. Při delimitaci v roce 1960 je utvořen Státní statek Deštnice, který prakticky po přejmenování v roce 1972 na Státní statek Libořice působil až do roku 1992. 1. října 1992 byla na části bývalého hospodářského střediska Deštnice založena společnost CHMELAŘ, společnost s ručením omezeným, jenž započala hospodařit na ploše 68 ha chmele a 550 ha zemědělské půdy. Společnost svou činností do dnešní doby obhospodařuje 99,5 ha plodných chmelnic, 505 ha zemědělské půdy. Vzhledem ke složité situaci bylo stáří chmelnic na deštnické společnosti v průměru cca 17 -19 let a teprve rokem 1996, kdy došlo k první výstavbě chmelnic v Sádku a zbourání nejstarších chmelnic došlo postupně k zlepšování průměrného stáří chmelnic. Společnost se zaměřila na výsadbu ozdraveného Osvaldova klonu 72. V současné době z 99,5 ha chmelnic vlastní společnost 28,8 ha viruprostých chmelnic, část těchto chmelnic je také osázena ozdraveným materiálem Osvaldových klonů 31 a 72, který se podařilo ozdravit firmě V. F. Humulus, s.r.o.
V současné době zde působí také firma V. F. Humulus, s.r.o.. Firma byla založena roku 1994 za účelem výzkumu v oblasti chmele se zvláštním zaměřením na ozdravování původních Osvaldových klonů 31 , 72 a 114 žateckého poloraného červeňáku. Sídlem společnosti je Žatec, pro postavení pokusných chmelnic a výzkumné laboratoře však byla vybrána Deštnice, areál farmy společnosti Chmelař, s.r.o. - původní působiště dr. Karla Osvalda a místo prvního výzkumného ústavu zaměřeného na chmel. Jde o tradiční chmelařskou polohu, která svým charakterem odpovídá požadavkům žateckého jemného aromatického chmele. Pokusné chmelnice a výzkumná laboratoř zde byly vybudovány v roce 1997. Chtěla by tím tak navázat na přerušenou tradici výzkumu a šlechtění jemného aromatického chmele zde v Deštnici.
Ve spolupráci se zahraničním partnerem se pomocí tkáňových kultur r chmele podařilo v roce 1995 získat první ozdravené rostliny. Na jaře roku 1997 pak byl založen na výměře 0,5 ha polní pokus na kterém jsou sledovány ozdravené Osvaldovy klony 31, 72 a 114 a jejich neozdravené kontroly .V současné době jsou k dispozici dvouleté výsledky (viz tabulka 1), které jsou velice slibné a dokazují to i veškerá pozorování a analýzy, které jsou nezávisle kontrolovány a prováděny ÚKZÚZ Brno, odbor chmele v Žatci. V letošním roce probíhají práce na založení výběrových výsadeb udržovacího šlechtění a to jak klonů ozdravených, tak tzv. standardních. V současné době byly vybrány i vhodné plochy jednotlivých Osvaldových klonů 31 , 72 a 114 na kterých probíhá pozitivní výběr vhodných rostlin.
Laboratoř byla postupně vybavena přístroji a obsazena kádrově tak, že je dnes schopna prováděl veškeré práce v oblasti ozdravování tzv. standardních klonů chmele metodou tkáňových kultur, množení chmele metodou in-vitro včelně následného ověřování zdravotního stavu metodou ELISA a ve spolupráci s japonským partnerem rovněž metodami PCR a DIG. Současně provádí pro zájemce na komerčním principu analýzy rostlinného materiálu na přítomnost virových chorob a rovněž kvalitativní analýzy chmele. Na stejném principu jsou pro zájemce vykonávány i práce v oblasti in-vitro rozmnožování rostlin. V léto oblasti byly navázány první kontakty, z nichž se některé jeví jako nadějné. Podstatná část laboratoře je zařízena k provádění prací v oblasti in-vitro, včetně kompletně vybavené kultivační místnosti, která pojme na 70 000 rostlinek. Místnost je vybavena klimatizací a speciálním osvětlením, které vytváří ideální podmínky pro růst a vývoj rostlin (Viz foto).
